Cílem veterinární farmakovigilance je studium bezpečnosti veterinárních léčivých přípravků (VLP), které jsou na trhu v praktických podmínkách klinického použití.

Úkolem ÚSKVBL v této oblasti je vytvořit systém, který bude motivovat praktické veterinární lékaře, chovatele, držitele rozhodnutí a odbornou i laickou veřejnost k podávání hlášení o nežádoucích účincích a na základě přijatých informací zajistí, aby uživatelé veterinárních léčiv měli k dispozici pokud možno úplné a objektivní informace o vlastnostech VLP s ohledem na jejich klinické použití a aby poměr přínosů a rizik těchto VLP, která jsou uvedena již na trhu, zůstal příznivý.

Veterinární farmakovigilance zahrnuje

• klinickou bezpečnost veterinárních léčivých přípravků u cílových druhů zvířat,
• oblast nežádoucích účinků, které se v souvislosti s veterinárními léčivými přípravky vyskytnou u člověka,
• oblast nepříznivého působení veterinárních léčivých přípravků na životní prostředí,
• oblast nedostatečné účinnosti veterinárních léčivých přípravků,
• problematiku nedostatečnosti ochranných lhůt,
• problematiku nežádoucích účinků u zvířat po použití veterinárního léčivého přípravku v rozporu s rozhodnutím o registraci, včetně nesprávného použití či zneužití veterinárního léčivého přípravku.

Úloha jednotlivých subjektů zahrnutých v systému je odlišná. Proto, aby byly jednotlivým účastníkům předkládány údaje, které jsou jim určeny a byla zajištěna přehlednost a snadné vyhledání potřebných informací, jsou hlášení z oblasti farmakovigilance VLP rozdělena do tří částí:

• Držitelé rozhodnutí o registraci veterinárních léčiv
• Veterinární lékaři a chovatelé
• Ostatní

Kapitola “Farmakovigilance” obsahuje také informace o hlášení nežádoucích účinků schválených veterinárních přípravků a o hlášení nežádoucích příhod veterinárních technických prostředků (“Další přípravky”).

Poslední částí této kapitoly jsou důležitá upozornění.